Při našich cestách jedeme obvykle na místa, která máme už předem v plánu. Občas se ale stane, že máme čas a tak po cestě narazíme i na opuštěný objekt, který prozkoumáme.
Jedním z takových je i tento větší dům, který nejspíše sloužil i pro turisty.
Dům je místy v hrozném stavu, někde i pokus o rekonstrukci, ale vypadá to, že byl opuštěný celkem nedávno.
Oblečení v šatníku bylo čisté, postel ustlaná, všude prášky… Co nás nejvíce dostalo, bylo to, že zde stále funguje elektřina… voda už ne. A také zavařovačky byly asi poživatelné, ale zapomněl jsem se kouknout na jejich datum 🙂
Cítil jsem z místa takový trochu smutek.
Vypadalo to, jako když už na místě bydlel starý člověk, kterého nejspíš odvezli do nemocnice z které se už možná nevrátil. A jak to tak bývá, tak přízeň si rozebrala co se dalo a nechala dům napospas času… proto jsem zvolil takový název, jelikož vím, jak to v takových případech chodí. Je smutné, že člověku, který na místě žil, pak jeho majetek a hlavně vzpomínky přijdou vniveč ve prospěch jiných. Ale takový je život…
